Daně za mzdy se dle průzkumu TPA Horwath pohybují ve vybraných státech střední Evropy od 0 do 40 %
TPA Horwath porovnala míru zdanění mezd a platů ve vybraných státech střední Evropy v kalendářním měsíci roku 2014. Z průzkumu vyplynulo, že nejnižší zdanění mzdy pracovníka s měsíčním příjmem 1 000 eur má Rakousko a Polsko a nejnižší zdanění mzdy zaměstnance v pozici vrcholového manažera vykazuje Polsko a Rumunsko. Nejvyšší náklady za své zaměstnance vydávají zaměstnavatelé u nás.
Experti TPA Horwath provedli srovnání zdanění mezd a platů za prosinec 2014 ve vybraných státech, v České republice, Slovensku, Polsku, Rakousku, Maďarsku a Rumunsku. Pro zjednodušení porovnávali míru zdanění měsíční mzdy bezdětného, svobodného pracovníka s příjmem odpovídajícím českému průměru 1 000 eur (cca 27 500 Kč) a zaměstnance, vrcholového manažera, se mzdou v nadprůměrné výši 7 000 eur, který ale nepřesáhl maximální vyměřovací základy pro odvod pojistného.
Z analýzy vyplynulo, že nejnižší míru zdanění bez zahrnutí odvodů sociálního a zdravotního pojištění vykazují ze všech srovnávaných zemí Rakousko (0 %), Polsko (7 %) a SR (10 %), a to v rámci skupiny s příjmem 1 000 eur. U manažerských pozic mají nejnižší míru zdanění měsíční mzdy v Polsku (9 %) a Rumunsku (14 %). „Zde je nutno podotknout, že 1 000 eur je průměrný plat v České republice, ale v Rakousku se průměrný plat pohybuje kolem 2 000 eur. Zdanění nízkého platu, za který je plat 1 000 eur v Rakousku považován, je zde nulové, protože daň je vynulována slevami. Dalo by se to porovnávat s Českou republikou, kde plat ve výši 10 000 Kč měsíčně má také nulové daňové zatížení,“ blíže vysvětluje Jana Skálová, partnerka TPA Horwath.
Při zohlednění sociálního a zdravotního pojištění si nejnižší míru zdanění českého průměrného příjmu udrží Rakousko, ale pracovníci v České republice a Slovensku jsou na tom lépe než v ostatních zemích. Oba státy mají efektivní (skutečnou) daňovou sazbu 24 %. Manažeři při zahrnutí pojistného jsou na tom nejlépe v Rumunsku (24 %), pak na Slovensku (28 %) a Polsku (30 %).
Co se týká nákladů zaměstnavatele na zaměstnance s průměrným příjmem, tj. součtu hrubé mzdy a odvodů pojistného, platí nejvíce zaměstnavatel v Polsku a v České republice, ale rozdíl oproti ostatním státům není velký. Tyto náklady se pohybují v rozmezí 1 278–1 352 eur. Náklady na manažerskou sílu jsou ale překvapivě největší v České republice (9 380 eur) a s poměrně velkým odstupem následuje Maďarsko (8 995 eur), Rakousko (8 947 eur) a Rumunsko (8 943 eur).
Z porovnání vyplývá, že některé státy mají sice nízké daně, ale jsou zde stanoveny vyšší limity pro odvod pojistného, čímž se státy svým daňovým zatížením přibližují. Některé státy se v rámci uplatňované sociální politiky snaží zdaňovat vyššími sazbami daně a pojistného vysokopříjmové skupiny obyvatel, např. Rakousko, Maďarsko a Česká republika, ale některé země, např. Maďarsko zdaňuje obě sledované skupiny pracovníků shodně.
Tab. 1: Analýza daňového zatížení pracovníka s průměrným příjmem 1 000 eur ze závislé činnosti
Tab. 2: Analýza daňového zatížení pracovníka s nadprůměrným příjmem 7 000 eur ze závislé činnosti
Zdroj: TPA Horwath
