Česko zažívá nejsušší jaro a léto za poslední desítky let. A odborníci předpovídají, že se situace nezlepší. Vody začíná být kritický nedostatek, ubývá přirozených odtokových míst, ve městech vznikají tepelné ostrovy. Dosavadní přístup k nakládání s dešťovou vodou v zastavěné krajině je proto nadále neudržitelný. Český legislativní rámec navíc v tomto ohledu zaostává za legislativou většiny západních zemí. Situaci je proto podle odborníků České rady pro šetrné budovy nutné co nejdříve efektivně řešit.
„V důsledku opakujících se období sucha a nedostatku srážek nad územím Česka se začínáme potýkat s alarmujícím nedostatkem vody a potřebné závlahy. Je proto nezbytné více přemýšlet nad tím, jak s vodou nakládáme a jak ji využívat šetrněji. Měli bychom se soustředit jak na zužitkování dešťové a šedé vody v budovách, tak na její zadržování v urbanizovaném prostoru. Těmto klíčovým oblastem se věnujeme i v rámci naší speciální pracovní skupiny a snažíme se přispět ke změně nakládání s vodou v zastavěné krajině. Vzhledem k současnému stavu je změna přístupu v tomto ohledu velmi naléhavá,“ apeluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Český legislativní rámec v oblasti využívání dešťové a šedé vody doposud zaostává za legislativou většiny západních zemí. Jistých změn doznalo pouze upřednostnění vsakování srážkové vody před jejím odváděním. Nakládání s upravenou dešťovou a šedou vodou se tak v tuzemsku řídí pouze hygienickými předpisy a požadavky na pitnou vodu. Jistá zlepšení však viditelná jsou, jak podotýká Jana Petrů ze společnosti Koncept Ekotech: „Jednoznačně pozitivní dopad na povědomí o problematice hospodaření s vodou má dotační program Dešťovka, který podporuje hospodaření s dešťovou i šedou vodou. Přínosem je i dotační titul Nová zelená úsporám. Ten přispívá 50 % na rekuperaci energie z šedé vody. Díky těmto iniciativám se navíc začínají stírat rozdíly mezi podmínkami pro privátní a veřejné investory.“
